Volím Svobodné

Povídání o právu autorském

Blogeři se poslední dobou intenzivně věnují diskusím nad kradením článků a autorským právem obecně. Vzhledem k tomu, že se už nějaký pátek tvorbou autorských děl rozličné povahy živím, mám i v tomto oboru zkušenosti. Nabízím vám tedy jednoduchý návod, kterak se zachovat v případě, že se článek, jehož jste autorem, objeví neoprávněně na cizím webu.

Podmínky ochrany autorských děl

Autorská dílka jsou v českých zemích chráněna dle zákona 121/2000 o právu autorském. Aby dílo spadalo pod ochranu tohoto zákona, musí být "jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam". Jakýkoliv běžný zápis do weblogu či počin podobné povahy této definici odpovídá.

Obecně tradované je přesvědčení, že text je volně k použití, pokud není uveden jeho autor a nebo u něho není napsán copyright. Není tomu tak. Uvádění copyrightu je sice obvyklé a praktické, nicméně nemá v našem systému žádnou právní váhu -- dílo je chráněno zcela nezávisle na tom, zda nějakou doložku s céčkem v kroužku má nebo ne. Nelze se tedy odvolat na to, že mi text došel bez dalšího mailem, nebo že jsem ho "našel na Internetu".

Je věcí toho, kdo chce dílo užívat, aby si obstaral souhlas autora -- v případě, že autora není možno kontaktovat, má smůlu.

Možnosti použití díla bez souhlasu autora

Autorský zákon připouští v některých specifických případech možnost použití díla i bez souhlasu autora. Jedná se typicky o citaci, úřední a zpravodajskou licenci a podobně. Žádná z těchto výjimek se však nedá přiohnout tak, aby se do ní vešlo zkopírování celého textu a jeho zveřejnění někde jinde.

Co dělat, když vám ukradnou článek z webu?

Používám následující postup:

Prvním krokem je zdokumentovat stávající stav - uložit danou stránku a podobně. V ideálním případě by tento krok měl provést notář nebo soudní znalec. Při troše dobré vůle je možné použít i služby jako Internet Wayback Machine nebo cache Google.

Druhým krokem je dát šanci k nápravě. Postupuji tak, že formuluji slušný leč důrazný mail, ve kterém upozorním na to, že dotyčný dle mého názoru spáchal trestný čin porušování autorského práva ve smyslu § 152 trestního zákona. Vyzvu ho, aby v přiměřené lhůtě (zpravidla 1-3 dny) dané dílo odstranil. V případě, že tak neučiní, podám na něj trestní oznámení a následně občanskoprávní žalobu o náhradu škody.

Mail v tomto duchu rozešlu na všechny strany:

  • Na kontaktní adresu uvedenou na webu, je-li jaká.
  • Na všechny kontaktní adresy uvedené u registrace příslušné domény.
  • Patřičnému ISP.

Zatím se mi v této fázi podařilo vždy dosáhnout svého - zareagoval buď provozovatel stránek nebo příslušný webhoster/ISP. Nemusel jsem tedy přikročit k třetímu kroku, kterým je reálné podání trestního oznámení.

Nicméně pokud byste tak chtěli učinit, máte v zásadě dvě možnosti: první je osobně na kterékoliv policejní stanici, druhá je písemné podání na příslušné státní zastupitelství. Teorie praví, že policie věc vyšetří, soud pachatele odsoudí a vy následně podáte občanskoprávní žalobu o náhradu škody, které se vám dostane.

Praxe je taková, že se téměř jistě nic zásadního nestane a náhrady škody se už vůbec nedočkáte. Nicméně je velmi pravděpodobné, že policie svým působením dosáhne toho, že pachatel předmětné dílo smaže. Kromě toho, celý aparát je placen i z vašich daní, takže vám bude projednou snad užitečný - ztratit venkoncem nemáte co.

Jak dokázat, že jste autorem

V některých případech může být problém dokázat, že jste autorem předmětného díla. Na to bohužel neexistuje žádný univerzální recept. Může vám pomoci například již zmiňovaný internetový archiv, nebo specifický způsob vyjadřování (jeden z mnoha důvodů, proč se držím svého literárního stylu, jakkoliv je mírně obskurní).

A co když chcete použít cizí dílo?

Zeptejte se. Pokud máte nějaký rozumný důvod a nechystáte se na tom vydělat, drtivá většina autorů vám vyjde vstříc. Pokud je to ovšem možné - článek mohl být například napsán na zakázku pro nějakého vydavatele, a v tom případě může být právo autora na nakládání s dílem omezeno.

Moje osobní politika je, že každému povolím nekomerční použití svého díla, pokud se mne předem zeptá, uvede mne jako autora a má nějaký příčetný důvod k tomu, aby mu nestačil prostý odkaz.

Na BDSM.CZ jsme už vydali mnoho povídek, které jsem našel někde na Internetu, přeložili jsme je a vydali. Kam až má paměť sahá, nevzpomínám si, že by někdo mou zdvořilou žádost odmítl. Občas se stane, že se autora nepodaří kontaktovat, ale to už je osud.

Další informace

  • Dostanete-li se do situace, kdy budete potřebovat radu či pomoc profesionála, jsou zde http://www.pravni-sluzby.cz
  • 10 big myths about copyright explained - výše uvedený text sice platí pro americký právní systém (který je odlišný od našeho), nicméně jeho prostudování může být praktické.
  • Druhé vydání knihy Internet a paragrafy představuje pro běžného smrtelníka pravděpodobně nejlepší zdroj informací o právu na Internetu.