Volím Svobodné

Absurdní dramata a zemětřesení

Přestože absurdního dramatika na prezidentském postu jsme se už chválabohu konečně zbavili, česká politika absurdní drama připomíná i nadále. Další dějiství má na svědomí dnes již bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Demise podaná, odvolaná, pak znovu podaná... Jak "u blbejch na dvorečku".

Naštěstí, bojeschopnost naší armády nemůže být ohrožena ani takovým ministrem. Zlé jazyky říkají, že česká armáda bojovala naposledy L. P. 1620 na Bílé hoře a všichni víme, jak to tam dopadlo. Mne to naštěstí příliš zajímat nemusí, neb jako osoba napůl slepá jsem nevoják. Ještě horší jazyky říkají, že je to dobře, protože v případě válečného konfliktu bych své vlasti nejvíce pomohl, kdybych se přidal k nepříteli, ale to nehodlám komentovat.

- - - - -

Seismografy v celé středí Evropě včera večer oznámily již druhou sérii menších zemětřesení. To polské politické reprezentaci padaly kameny ze srdce, když se k volebním urnám referenda o vstupu do EU uráčila dostavit nadpoloviční většina oprávněných voličů.

Ta referenda jsou vůbec strašně zajímavá věc. Zatímco vlády a politické špičky se mohou upochlebovat, aby svou zemičku vnutily velké a mocné Unii, lidem nestojí pořádně ani za to, aby přišli do volebních místností. Ne že by byli pro, nebo nedejbože proti. Jim je to prostě ganz egál úplně ukradené.

Nedivím se. Velkohubých slov jsme, alespoň v ČR, slyšeli už tolik... Při vstupu do NATO, při konání summitu MMF/SB, při konání summitu NATO, pokaždé jsme slyšeli plamenná slova o tom, jak je to pro naši zemi důležitá, ba přelomová věc. Ovšem pro běžné obyvatele, nula od nuly pošla. Pár hodin či dní zmatků, a pak se vše vrátí do normálu. Chleba levnější nebude.

Naprosto stejnou rétoriku používají naši vůdci i u vstupu do EU: stále ta samá ohraná písnička. A opakovaný vtip není vtipem.

Naučili jsme se brát ty, kteří nám vládnou, jako nutné zlo, sice drahé a mírně obtěžující, ale v konečném důsledku bezvýznamné. Hrající si své mocenské hry, nemající žádný vztah k realitě.

Poučeni dlouhodobou "úspěšností" voleb do Senátu, naši moudří vládci pro platnost referenda žádnou minimální účast voličstva nestanovili. Takže jim ani nemusí vadit, že v prováděcích zákonech referenda udělali logickou botu, která řadě občanů znemožní v něm hlasovat.

Jedním z postižených je i můj kamarád Petr Felix Chudoba. Vítám ho mezi uživateli blogovacího systému Cheetah, protože se svůj boj s úředním šimlem rozhodl postupně dokumentovat na nově vzniklém weblogu.