Volím Svobodné

Říkám ANO McDonaldizaci společnosti!

Narazil jsem na zajímavý článek, věnující se fenoménu "McDonaldizace" společnosti (1. část, 2. část). Doporučuji vám ho k přečtení.

V zásadě se jedná o to, že se řada procesů ve společnosti racionalizuje. Vynalézáme stále efektivnější metody k řešení problémů. Příkladem je právě McDonalds: místo kulinářského prožitku jde o "továrnu na nakrmení lidí". Přitom ta efektivita se vztahuje spíše na provozovatele, než na konzumenta, který je naopak bit, protože místo kvality dostává její iluzi.

Ačkoliv s prezentovanými názory mnohdy souhlasím, nesdílím jednoznačně negativní pohled autorů, protože podle mého názoru přehlédli dva velice důležité faktory.

Nenuťte mne přemýšlet

V případě návrhu webů a uživatelských rozhraní platí pravidlo nenuťte uživatele přemýšlet. Nebo chcete-li, je lhostejno kolikrát musím kliknout, dokud to dělám intuitivně.

Myslím, že totéž platí pro řadu dalších činností. Výhodou nakrmení se u McDonalda je především to, že u toho nemusím nijak zvlášť přemýšlet. Nad výběrem, placením, komunikací s obsluhou...

Pro někoho, a v některých situacích, je tohle výhoda, která převáží zdánlivě jasná negativa, jako nevalná chuť, vyšší cena a nutnost se sám obsloužit.

Nepřemýšlet není vždy špatné

Můj život je v mnoha ohledech McDonaldizován. A nemyslím si, že je to špatně. Narozdíl od autorů odkazovaného textu si nemyslím, že přijetí cesty nejmenšího odporu v jedné oblasti lidského života automaticky znamená totéž pro všechny ostatní.

Vydat se cestou nejmenšího odporu ve věci, na které mi v daném okamžiku příliš nezáleží, znamená získat víc možností pro to, co považuji za důležitější. Pokud chci kulinářský zážitek, zajdu si někam, kde dobře vaří, případně si něco sám uvařím. Pokud mi jde jenom o to, utišit kručící žaludek, dělám-li něco zajímavějšího, je nějaký fastfood cesta nejmenšího odporu.

Třeba když si něco zajímavého čtu, a nechce se mi ze světa té knihy utíkat k reálné nutnosti nakrmit se.

A naopak: ačkoliv sám bych to neudělal, chápu že si někdo přečte "racionalizovanou" verzi knihy, pokud je donucen (zpravidla školským systémem) něco o ní vědět a vůbec ho nezajímá. Ještě drsnější povahy se spokojí s tím, že si přečtou dva odstavce neumělého shrnutí na specializovaných webech.

Možnost volby

Za klíčový parametr, v článku vůbec nezmíněný, považuji nutnost mít možnost volby. Pokud jedinou možností stravování bude McDonald a jediné dostupné knihy budou bez "zbytečných" pasáží, bude svět opravdu tristní. V mnoha ohledech je to vidět třeba i v soušasné ČR.

Ale pokud máme možnost volby, odsuzování fenomému jako takového mi přijde jako dost zbytečné.