Volím Svobodné

Musí přijít spravedlivější systém, než kapitalismus!

Právě před chvílí mne po vzrušené IRC debatě jeden Amík označil za levičáka. Oproti tomu pro řadu Čechů jsem nechutný pravičák. Je rozdíl jenom v americkém versus českém pojímání těchto pojmů nebo někde jinde?

Staré úsloví praví, že kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, a kdo není ve třiceti pravičák, nemá rozum. Na mne to platí dokonale, jenom jsem obojí stihl o pět let dřív.

Výsledky WSPQKdyž mi bylo patnáct, spoluzakládal jsem Komunistický svaz mládeže. A po získání volebního práva volil KSČM. Mimo jiné i proto, že v té době angažovaností ve prospěch KSČM nikdo nemohl moc získat a musel to dělat opravdu z přesvědčení.

Teď je mi pětadvacet a jediné čím jsem si ohledně příštích voleb jist je, že nebudu volit ani KSČM, ani ČSSD.

Abych byl přesný: jsem přesvědčen o tom, že socialismus, potažmo komunismus ve fungující podobě by byl nejlepším možným společenským zřízením. Pokud by skutečně fungovalo "každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb", bylo by to fajn.

Jenomže mezi patnáctým a pětadvacátým rokem života jsem se naučil posuzovat rozličné věci také podle "blbuvzdornosti" - tedy kolik blbců (v tomto případě lidí systém nepodporujících potažmo zneužívajících) snese. A v totmo parametru socialismus prohrává na plné čáře.

Ony i ty špidlovské experimenty by víceméně fungovaly, kdyby byl svět plný lidí dobré vůle a čisté duše. Bohužel, vzhledem k tomu, že takových je v republice asi sto sedmnáct (rovnoměrně rozmístěných díky síti psychiatrických léčeben ;-), vypadá to tady tak, jak vypadá.

Z tohoto úhlu pohledu ovšem na celé čáře vyhrává kapitalismus, nebo chcete-li tržní ekonomika. Spíše než na dobrých lidských vlastnostech staví na těch špatných, a to je panečku sázka na jinačího koně!

Jenomže lidé touží po "spravedlnosti". Ne snad po té skutečné, s mečem a páskou na očích. Ale po iluzi, skrývající se za větami jako "ale on by si to zasloužil" nebo "alespoň za snahu".

Myslím si, že tak je třeba si vykládat nedávnou Grebeníčkovu větu, kterou jsem si vypůjčil do nadpisu tohoto článku. A myslím si, že v českých zemích padla - bohužel - na úrodnou půdu.

A socialismus je "spravedlivý" - pokud neumíš, stačí se snažit a kolektiv tě podrží. Kapitalismus si na to nehraje. Nabízí vyšší výhry, ale vyšší sázky. Bohužel, lidé u nás dávají, jak se zdá, přednost spíše sázkám na jistotu - jakkoliv krátkodobým.

Stávám se čím dál tím větším cynikem. Přesto ve mně dříme pečlivě ukryté semínko idealismu. Dokážu se v zásadě cynicky proplétat současným marastem, využívat nefungujících mechanismů, obcházet zákony a vůbec se "vyznat". Přesto to ale dělám nerad. Dokážu zneužívat společnosti takové, jaká je, ale přál bych si, aby byla taková, abych to dělat nemusel.

Otázka je, jak dlouho mi to vydrží. Kdo chce s vlky výti... Ach jo.