Volím Svobodné

Jak strhnout koně: lekce první

Začínám mít pocit, že bych měl svému weblogu dát podtitul aneb život štěněte. Skutečnost je taková, že nový člen domácnosti, skoro čtyřměsíční vlčanda Esta, mi efektivně zabírá většinu času. A o tom zbytku tady psát nechci -- popisování jednání o implementaci geografického informačního systému nepochybně zaujme ještě méně lidí, než štěněcí historky.

Narozdíl od Myshi se i při venčení vlky snažím zachovat dekorum, což se jí zřejmě nelíbí, takže se naučila, kterak již co štěně strhnout koně, konkrétně mne. Stačí se rozběhnout a napálit mi to zezadu do kolen :) Jenom doufám, že se jí to povedlo omylem (ještě se nepohybuje na sto procent jistě, zvlášť ve sněhu), a že to nebude moc často opakovat. Nemám v zásadě nic proti tomu, válet se v jednom chumlu s vlčákem, ale pokud bych si mohl vybrat, zvolil bych si pro to jiný podklad, než zasněžený chodník :)