Volím Svobodné

Frederick Forsyth

Mám několik oblíbených spisovatelů. Podle mého názoru se jedná o velice známá jména, nicméně poslední dobou jsem zjistil, že některým lidem mnoho neříkají - a to i těm, kteří hodně čtou.

Rozhodl jsem se tedy o svých oblíbencích napsat sérii krátkých článků, kterými bych na ně upozornil. Zároveň se pokusím nějak přehledně objasnit, proč se mi zrovna jejich dílo líbí a co v něm vidím. Chci zdůraznit, že zde popisuji pouze svoje vlastní názory, které nutně nemusejí odpovídat tomu, co autor chtěl čtenářům sdělit.

První na řadě je

Frederick Forsyth

Fotografie Fredericka ForsythaNarodil se 23. srpna 1938 v Ashfordu (UK). Ve věku devatenácti let se stal nejmladším pilotem britské Royal Air Force. Dlouho v ní ovšem nevydržel, už ve svých dvaceti letech armádu opustil a stal se novinářem, pracoval pro Reuters a BBC, pro kterou psal např. o občanské válce v Nigérii.

První Forsythova beletristická kniha Day of the Jackal (Den pro šakala) vyšla v roce 1970. Zatím poslední kniha Avenger (Mstitel, nebylo dosud přeloženo do češtiny) vyšla v září loňského roku.

Forsyth je známý také tím, že všechny své knihy píše na klasickém psacím stroji, počítačům nikdy nepřišel na chuť.

Bezpochyby nejznámějším (a dle mého názoru nejlepším) Forsythovým dílem je právě Den pro šakala. V něm poprvé Forsyth rozehrál svoji hru neuvěřitelného mixu reálných osob a událostí s výplody své fantazie. Příběh o grandiózním, leč nezdařeném, plánu atentátu na Charlese de Gaulle byl dvakrát zfilmován.

Poprvé se tak stalo v roce 1973 (The Day of the Jackal) a tento film stojí za to vidět. Své knižní předlohy se drží velmi věrně (v rámci možností) a neztratil nic z jejího kouzla. Druhý film (Jackal, 1997) je příšerný a nic nepomohlo, že v hlavní roli hraje Bruce Willis. Osnova příběhu a některé charakteristiky jsou z původního příběhu sprostě ukradeny, aniž byl zachován jeho smysl a určení. Pokud je mi známo, na tomto filmu se FF nijak nepodílel.

Knihy Fredericka Forsytha mám rád hlavně proto, že jejich autor je úžasný vypravěč. Přestože jsem všechny jeho knihy četl mnohokrát, pokaždé když nějakou znovu otevřu, nedokážu se od jejích stránek odtrhnout, dokud nedočtu poslední.

Za jeho knihami je znát práce pečlivého novináře, protože příběhy jsou naplněny velkým množstvím reálií a detailů, které jsou stejně poučné jako zajímavé.

Typickým znakem Forsythových příběhů je nečekané rozuzlení, které sice nepostaví na hlavu celou předchozí knihu, ale odhalí nezvyklé motivy jednání některých klíčových hráčů.

Z ostatních titulů doporučuji zejména Dogs of War (Žoldáci), příběh o skupině nájemných žoldnéřů, najatých majitelem velké těžařské společnosti, aby způsobili převrat v malé africké zemi, kde se nacházejí velká ložiska platiny.

Překvapivě silný dojem ve mně zanechala povídka Šumící vánek (vydaná knižně ve sbírce Kvintet). Na Forsytha je nezvykle poetická a romantická - a dokazuje, že jeho znalosti sahají až do doby bitvy u Little Big Hornu.

Naopak v již zmiňované česky nevydané nejnovější knize Avenger (Mstitel) se lze setkat se jmény ze současného televizního zpravodajství: George W. Bush, Condoleezza Rice, Slobodan Miloševič...

Co do úrovně vypravěčských schopností snese Forsyth porovnání snad jenom s Arthurem Haileyem (se kterým má společné i hluboké porozumění probírané tematice). Co do tématu a mixu reality s fantazií lze jeho díla přirovnat ke knihám V. P. Borovičky (až na to, že VPB se snažil o rekonstrukci skutečných událostí).

Nekompletní přehled dalších děl o kterých vím, že byla vydána v češtině: Mistr klamu, Vyjednavač, Čtvrtý protokol, Fantom Manhattanu, Ďáblova alternativa.

Pokud byste někdo věděl, kde by se daly sehnat knihy Boží pěst a Odessa file (nevím český překlad, myslím že "Kód Oděsa", ale jist si nejsem), dejte prosím vědět.

Odkazy: